Kapitola 13.

2. února 2014 v 21:36 | Von Monroe
Mary:
Šli jsem už delší dobu a já skoro necítila nohy. Seattle není velký, ale momentálně mi připadal jako to největší místo na světě. Šli jsem jen pár kilometrů, ale já už nemohla.Držela jsem se pár metrů za Andym. Zpomalovala sem, sedala si, ale hlavně si držela odstup.

Když jsem vešla do jeho vily, byla sem ohromena. Nádhera a ta čistota. Na to, že v tom domě nebydlel, byl krásně udržovaný. Po schodech jsem si netroufla, jen jsem prohlížela pokoje a laskala drahý, přepychový nábytek. Ale jednu místnost jsem asi vidět neměla. Byly tam fotky dívek. Skoro nahých. Byly vystavené jako nějaké trofeje. Některé dokonce s věnováním typu: "Andy, jsem ráda, že jsi mě šukal." Nebo "Chci aby si mi to dělal i mimo kameru…"A podobné. Bylo to skoro nechutné. A těm holkám to vůbec nevadilo.

Vím, že jsem na Andyho pohlížela s pohrdáním a nechutenstvím, ale nemohla jsem si pomoct. Byly chvíle, kdy mi přišel přitažlivý, nebo dokonce roztomilý, ale byly to jen dočasné stavy, které mě rychle přešly. Dorazili jsme do centra.

"Stavíme se pro základní potřeby a zavolám Kim. Zaveze nás do La Push. Myslim, že ty už neujdeš ani metr." A měl pravdu. Byla sem opravdu mrtvá. Dneska jsem si sáhla na dno.

Dorazili jsme k nějakému supermarketu. Bylo tu docela dost lidí, což mé sebevědomí moc neposílilo. Byla jsem měsíc izolovaná od všeho a teď stojim na parkovišti plnym lidí. Skvělí.
Mírná nervozita nedala dlouho čekat. Andy měl jít nakoupit a já měla pohlídat tašky před vchodem. Nevim, proč zrovna já. Kdyby někdo ty tašky chtěl, dala bych mu je, proti nikomu bych neměla nejmenší šanci.

Andy si dával načas. Začala jsem přešlapovat na místě. Svezla jsem se k zemi, opřená o zeť. Každou chvíli jsem se otáčela, jestli Andy nejde. Měla jsem sice jeho mobil, ale už jsem do něj nahlížet nehodlala. Snila jsem s otevřenýma očima. Představovala jsem si domeček v rezervaci, kam jsme se chystali. Už jsem viděla nádhernou chatičku u lesíka. Docela jsem se těšila, ale bála jsem se. Budeme samy. Co když mi bude ubližovat?

Andy vyšel z ochodu a probudil mě. Nadskočila jsem leknutím. Otočila jsem se po něm, ale výraz na tváři mi ztuhl a úsměv se mi stáhl do úzké roviny.

Andy:
Vracel jsem se s další objemnou taškou. Ještěže už se s tim nepotáhneme. To už bych nedal ani já. Hodil jsem tašku vedle Mary. Seděla opřená o zeď. Hned se vyhoupla na nohy. Na rtech měla úsměv, ale ten v zápětí zmizel. Její pohled směřoval za moje rameno. Ohlédl jsem se. Nic zvláštního jsem neviděl.

Mary se ke mně natočila. Hodila si vlasy do čela a přitiskla se ke mně. Ucítil jsem její vůni a přivřel oči. Ucítil jsem její rty na těch mích. Omotala mi ruce kolem krku. Vychutnával jsem si to, ale nic necítil. Mary byla jak z kamene. Chyběla mi tu něžnost. Taková, kterou jsem snad ještě nikdy nezažil. Chytl jsem ji za zadek. Neměla si začínat! Mary se odtrhla a schovala se mi na hrudi v obětí.

Kolem nás prošla žena a mladík. Zhnuseně se na nás dívali. Mladík něco prohodil a žena se po nás podívala. Zakroutila hlavou a pokračovala v chůzi. Díval jsem se po nich. Po chvilce se Mary vymanila z mého sevření. Měla oteklé oči a na tvářích slzy.

"Skoro mě poznali." Poznamenala a mě to začalo dávat smysl. "Kdo to byl?" Trval jsem na odpovědi. "Mandy a Adam. Důvod, proč jsem skončila na psychiatrii." Nic víc říkat nemusela. Do očí jí vpluly další slzy. Zbělaly mě klouby vzteky. Rozbil bych mu držku. Nejraději oboum. Takoví hajzlové. "To nic, už odjeli." Oznámil jsem s vážným pohledem do dáli a lehce Mary znovu objal.

Vzal jsem jí z ruky můj mobil. Věděl jsem, že dneska ho neprohlížela. Pustil jsem ji ze svého sevření a vytočil číslo.

"Ahoj Kim, Andy. Můžeš přijet, už mám co jsem potřeboval… Díky, si zlato."
Tak, odvoz zajištěn. Svou pozornost jsem opět věnoval Mary. "Nechceš mi říct, co přesně se to dneska stalo? Proč si mě políbila?" Odmlčel jsem a předpokládal, že se mi nedostane odpovědi. "Adam, by mě poznal. Věděl, že bych nedokázala nikoho políbit. Věděl i to, že to co mi způsobil na mě zanechá takové stopy, že toho nebudu schopná. Tímto způsobem si mě označil. A já musela udělat něco, abych se neprozradila. Nahlásil by nás a museli bychom se vrátit. Je to nepředstavitelnej hajzl, sama sem se o tom přesvědčila. Omlouvám se ti."

Toho zkurvysyna bych mučil dokud by mě neprosil o smrt. Pak bych rozsápal a vypil. A tej mrše, … Škoda slov. Kdo může ublížit takovýmu tintítku jako je Mary. Skřípal jsem zubama, chtěl jsem mu rozbít hubu. Klouby jsem měl úplně bílé. A musel jsem se uklidnit. Jednu věc sem nesnášel víc než cokoliv jiného. Násilí na ženách. Není-li to v sexuálních praktikách BDSM, kdy mají snížený práh bolesti, právo na STOPku a je to hrané, zabíjel bych za to.

"Neomlouvej se mi, já to chápu. Nic to pro mě neznamenalo, neboj." Chlácholivě jsem se usmál. Ale v hlouby duše jsem si ji představoval nahou. Já ji prolomím, se mnou nezůstane navždy zapřená sexu. Se mnou ne! "Neboj, bude to v pořádku. Teď už ano." Furt sem se na ni debilně tlemil a chlácholil pitomosti, ale myslel jsem je vážně. "Děkuju ti, moc to pro mě znamená." Zarazila se, " teda, to že to nic neznamená…" Vyprskla smíchy a z pod víčka jí ukápla poslední slza.

Kim dorazila. Jen co vylezla z auta, začal jsem se na ni debilně usmívat. Byla pořád stejná. Metr sedmdesát, štíhlá super postava, prsa, zrzatá, jen tam dole ne. Kdysi dávno jsem s ní něco měl, právě díky ní sem se seznámil se Samem a zařídil si ,ubytovaní'. Kim už dneska měla přítele, možná i manžela. Věděla, že sme uprchli z léčebny. Měla mě ráda, i po našem ostřejším rozchodu. Přimluvila se za mě u Sama, i když věděla, co jsem zač, a že mě všichni budou proklínat. Ale koneckonců, nebudu tam jediný hybrid.

"Ahoj, zlato, si pořád nádherná." Vrhnul jsem se k ní a přátelsky ji objal. Objetí přijela a já se namáčkl na její trojky. "Ahoj, vypadáš úděsně." Vrátila mi kompliment. Mary si vedle mě odkašlala. "Promiň, Kim, tohle je Mary. Mary, naše spása - Kim." Pořád jsem měl ten děsnej výtlem ve tváři. "Ráda tě poznávám." Pozdravila Kim slušně, ale ve skutečnosti si Mary měřila pohledem a trochu ji záviděla mou přítomnost. "Taky mě těší." Pousmála se. "Tak pojedem. A já řídim." Rozhodla Kim a já výjimečně nic nenamítal.

Odmítl jsem si sednou na místo spolujezdce a posadil jsem se vedle Mary, dozadu.Snad jsem jí trochu dokázal, že mi nezáleží na jen na pěknejch babách, ale i na ní, i když byla nádherná a brala mě jen jako kamaráda. Možná ani to ne. Kim na mě mrkla. "Tvůj novej objev." Mrcha, schválně to řekla nahlas, aby to slyšela i Mary. "Ne, tak to není, jsme … přátelé." Odbil jsem ji. Ještě Mary vyděsí. Dělala ze mě moc velký úchyný monstrum. Ale to, že dám přednost Mary před starou známostí jí vytáčelo a já to věděl. A užíval jsem si to. Ale Kim je minulost. Teď je tu Mary. Ale rozhodně mi nejde jen o to, dostat ji do postele. Možná jsem pociťoval závislost na sexu a orgasmu, ale nikdy jsem se nemiloval. Podstatou slova ,milovat' je sex z lásky, touha po partnerovi. Ukojený vášně s pornoherečkou se snad ani nedá nazvat souloží, ale cesta sexem k penězům. A já byl stejnej. A už nechci. Chci se zamilovat, založit rodinu, najít si normální práci. A žít, jako normální průměrný člověk. A Mary mi k tomu pomůže.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama