19. kapitola

1. července 2014 v 23:20 | Von Monroe
Kapitola není vhodná pro osoby mladší patnácti let.

Andy:
Zavřela oči. Byl jsem víc nervní, jak ona. Kolena se mi klepala jak nějakýmu puberťákovi, co má teď hned přijít o panictví. Najednou jsem viděl její krásu tisíckrát jasněji. Nechtěl jsem už čekat. Položil jsem ji ruku na koleno. Ani se nehnula. Vyrovnaně dýchala, ale její tep viditený na krku značil nervozitu. Jemně jsem ji dýchl do obličeje. "Neboj se. Věř mi." vydechl jsem bez nádechu. Hned na to jsem jí něžně přitiskl své rty na její. Začal jsem ji pomalu líbat. Neodtáhla se. Neudělal to doteď, už to neudělá. Zrychlil jsem tempo našeho polibku. Pomalu jsem zapojil špičku jazyka. Chytala se. Ach, bože! Chutnala tak skvěle.
Nevinná pusu se změnil v divoký a vášnivý polibek. Posadil jsem se na zem a strhl jsem Mary s sebou ze židle. Lehl jsem si a Mary musela na mě. Neopouštěl jsem její ústa a bral si je se vší parádou, přesto tak něžně, jak jen to šlo. Měl bych přestat, než bude pozdě. Jednu rukou jsem chytil Mary za záda a přetočil jsem se tak, že byla pode mnou. Nepřestal jsem. Už je pozdě! Doprdele! Nadzvedl jsem svou váhu rukama, aby necítila můj stále rostoucí penis. Stejně se o něm za chvíli dozví. Stále jsem ji líbal. Byl jsem nadrženej a už to nešlo jen tak přehlídnout.. Hlavně klid, sebekontrola, chlape... Když bude chtít, přestaneš. Musíš! S vášní jsem ochutnával každý kousek jejích úst.
Zajíkla se a na chvíli přestala spolupracovat. Můj kolega už ji tlačil na břicho. "Klid, Mary, neboj, to je v pořádku, to nic." řekl jsem tak rychle mezi dechy, jak to jen šlo a ani jsem nezkoumal, jestli mi rozuměla. Chtěl jsem pokračovat. Ale otočila tvář ode mně a začala se pode mnou kroutit. Přilehl jsem ji opatrně svým tělem, abych omezil její pohyb. "Neboj, Mary, pššt." Měla odvrácenou tvář. Dal jsem jí na ni pusu. Pak ještě jednu a potom jsem se zaměřil na její ušní lalůček. Něžně jsem ji kousnul. Cukla s sebou. Věděl jsem přesně co dělám. Ošila se. Na rukou kterými se zapírala do mé hrudi ji vyskočila husí kůže.
Nadzvedl jsem se. Políbil jsem ji na tvář a posadil se. Načež se zvedla i ona. Upřela na mě své oči a já uviděl její uslzenou tvář a jednu slzu, která stékala po tvářích, jako raní rosa z trávy. Nádhera. Utřel jsem ji tvář prstem a usmál se na ni. "V pořádku?" sklopila nevinně oči. Její výraz se změnil, když se zarazila pohledem v mém klíně.
"C-co to je? Proč to je?!" zvedla oči s nechápavým výrazem a slzami na krajíčku. "Mary, sama víš, že jsem dlouho, no, - neměl ženu. A tohle je pro mě příliš vzrušující. Víš, co mám za sebou, víš že jsem točil. Nemůže zůstat v klidu za takové situace." přebírala myšlenky a mě mezitím cukalo v tříslech. Aaá, kurva! Dosti nepříjemné. Jestli do pěti minut nedostanu, co můj přítel žádá, jedno jak, přísahám, že ho strčim do zásuvky!
Nedal jsem na sobě nic znát. Vlepil jsem jí polibek na tvář. A následoval další. "Můžu pokračovat?" šeptl jsem ji do ucha. Pevně stiskla víčka a utekla jí další slza. Ale mlčela. Měla pootevřená ústa, ze kterých se vydral tichý sten v následku zadržování slz. To už jsem nevydržel.

Mary:
"Miluju Tě." Ta slova ve mě spustila ohromnou bitvu smíšených pocitů a já nevěděla jaký vyhrává. Je to dobře? Co mu na to mám říct? Bože, to je strašná situace. "Co?" Pane bože, to mě fakt nic inteligentnějšího nenapadlo? "Vím, že ty ke mně možná nic necítíš, ale já se do tebe zamiloval. Od prvního okamžiku, když jsem tě viděl přes zamřížované okno neochotně kráčet za Chrisem. Když jsem ti poprvé podal ruku, rozpoutala se ve mě nedobrovolná válka. Můj mozek tě chtěl zabít a mé srdce milovat. Ale srdce bylo hrdým vítězem. Mary, dej mi šanci." nechápavě jsem na něj koukala. "Věříš mi?" Nevím, Andy, já nevím! A že k tobě nic necítím? No jo,.. Co vlastně cítím? Proč si ve svých pocitech nejsem jistá? Proč nedokážu říct, co cítím. Proč nad každou Andyho větou, svádím vnitřní boj sama se sebou. Do očí mi vyhrkly slzy. Držela jsem je silně v očích. Ale neudržela je dlouho. Začal jsem vzlykat.

Andy:
"Nic neříkej."Zvedl jsem se, vzal jsem ji do náručí a položil do postele. "Promiň. Za chvíli se vrátím." natáhl jsem si kalhoty, navlékl si bundu a odešel z domu.

Značnou erekci jsem schoval pod pásek u kalhot a šel najisto rezervací. Zastavil jsem se u dveří. Zaťukal. Otevřeli se a v nich stála Kim. "Ahoj, potřebuju pomoct." Viděla jak jsem oblečenej. Teda spíš, jak nejsem. Její obličej se změnil z: Jé, co tady děláš?, na: Aha, už chápu, samče!. A hned mě pozvala dál. Jen co zavřela dveře, začala mě líbat. Ale já se nechtěl líbat. Né s ní.
Stále jsem na rtech cítil Maryinu vanilkovou chuť a ona ji kazila.
Měla na sobě halenku. Moc jsem ji neprohlížel, ale slušelo jí to. Ona nikdy nechodila v teplákách a roztrhaném, volném tričku, ani doma. To nebyla ona. Byla to klasická dámička. A tak se i chovala. Od lidí z rezervace se hrozně moc lišila. Byla víc ve městě, jak tady. Uvědomil jsem si tep v kalhotách a už na nic jsem nečekal a sundal z ní halenku. Rychle jsem ji stáhl rifle a ohnul jí. Chytla se za koníky. Sundal jsem si kalhoty i boxerky. Volnýma rukama jsem jí stáhl krajkované kalhotky. Prohlédl jsem si ji. Přejel jsem prsty po jejím vyholeném klíně. Mírně zavzdychala.
Smočil jsem v ní jeden prst a pomalu jím zakroužil. Už byla vlhká. Ona byla neustále. Vydechla. Potom jsem ji pleskl přes prdel. To mi tak chybělo. Už jsem to nevydržel a naplno do ní pronikl. "Uch,... jsi nějakej větší. Jak dlouho si bez ženský?" Mírně vyjekla, ale držela svoje vzrušení na uzdě. Pomalu jsem se začal pohybovat. "Hodně- dlouho." dodal jsem do tempa. myslel jsem, že to bude rychlovka, po mé, tak dlouhé, abstinenci, ale šlo to o to hůř. Vlastně to nešlo skoro vůbec.
Začal jsem zrychlovat. Chytl jsem jí za boky a přirážel. Zprvu sám, jen pánví, ale pak jsem si musel pomoct i jejím pohybem. Stále jsem zrychloval tempo. Slyšel jsem její bolestné zasyčení, které by mě normálně donutilo zpomalit. Normálně, dnes ne. Byl sem sobec a bral jsem si ji tvrdě. Měl bych se krotit, přeci jen, mám o proti ní velkou sílu, lehce bych ji mohl ublížit.
Kdybych chtěl, abychom si to užili oba, udělal bych to jinak. Ale ona nebyla Mary, se kterou bych se rád mazlil a hrál si s ní. Konečně jsem ucítil něco, co kdysi. Blížil jsem se k vrcholu. Začal jsem funět a Kim už měla co dělat, aby udržela bolestné vzdychy mezi zuby. Točil jsem hlavu do oblak a ještě se o ni naposled otřel. Právě včas. Opustil jsem její tělo a pokřtil jí záda, jako už tolikrát. A pak mi došlo, že z toho nemám radost.
"Sobče!" křikla naštvaně. Já mezitím dodýchával svůj výkon zakončený bouřlivým orgasmem.
Kim stále zaujímala stejnou pozici s mým semenem na zádech. "Utřeš si to aspoň po sobě?" byla naštvaná a dávala to najevo. Já ji chápal. Neudělala se, neměla šanci. Muselo ji to bolet, takhle krutý k ženám nikdy nejsem.
Natáhl jsem se přes chodbu do kuchyně pro utěrky a setřel ji sebe ze zad. "Děkujeme, přijďte zas!" dodala s ironickým úsměvem a vytrhla mi ubrousky z ruky. Naštvaně se rvala do oblečení. Já si natáhl kalhoty, hodil bundu přes rameno a vzal za kliku. "Díky. Přijdu, neboj." zamračila se. "Debile." Na ta slova jsem se otočil. Mírně ustoupila, když jsem udělal dva kroky k ní. Jednu druku jsem jí položil na tvář, v náznaku polibku. A druhou, svěšenou rukou jsem jí přejel po riflích v místě rozkroku. Debilně jsem se na ni usmál. Svraštila obočí. "A ještě provokuje." dodala. "Pokračuj sama, bejby." šibalsky sem mrkl a cukaly mi koutky. "To si piš." udobřil jsem si ji. Uf. Mít s ní konflikty, to je nebezpečný.
"Rád jsem tě viděl. Díky." otočil jsem se na patě a raději rychle vypadnul, abych se vyhnul jejím poznámkám.
Cestou zpátky mě zase přepadla úzkost, co s Mary. Jsem strašnej grázl. Co se to se mnou stalo?! Asi jsem neměl za Kim chodit. Měl jsem své vzrušení přehlídnout nebo utišit "ručně". Nebylo by to poprvé. Teď se mi to řekne, když už erekce ustala.
Naštvaně jsem se vracel k domu. Byl sem naštvaný na sebe. Jsem nehoráznej debil. Neřeknu Mary, kde jsem byl, nemůžu. Bude si myslet, že když mi nedala, budu si hledat náhradu jinde. Ale asi by měla pravdu. Ale o to mi vůbec nešlo. Mary byla první dívka, na kterou jsem nepohlížel, jako na svůj další zářez. Když si představím, že by se mnou Mary žila, milovala mě, nebo se mnou chtěla dítě, ženou se mi slzy do očí.
Ach, Mary, jsi tak nezkušená a mé učení je pro mě příliš vzrušující.
Normálně bych se držel pod kontrolou, ale dneska už ne. Přetekl pomyslný pohár mé abstinenční trpělivosti a musel jsem. Zvíře ve mně prahnoucí po orgasmu řvalo a já jej nemohl utišit. Mrzelo mě, že jsem se snížil k tomuto činu. A co hůř. Necítil jsem žádnou úlevu. Ano, to zvíře ve mně utichlo, ale to bylo vše. Ne, tohle jsem neměl dělat... A budu si to vyčítat ještě dlouho. Ale patří mi to. Mám, co jsem chtěl.
Vešel jsem do baráku. Prošel jsem přes obývák do ložnice. Mary byla stále na posteli, jen přikrytá. Deku pevně tiskla pod bradou. Panebože, co jsem to provedl?!

Mary:
Panebože! Je na mě naštvanej. Určitě se musí zlobit. Dělám mu to těžký. Pořád se musí vypořádávat s mou změnou nálad. Ach, kam jenom šel? Co když si něco udělá? Měla jsem ho nechat udělat, co chtěl. Přeci jen, jsem od Adama zvyklá na všechny nechutnosti světa. Třeba
bych to přežila, jedou. I s Andym. Proč si to nepřiznám. Andy mi není lhostejnej. Ale proč? Má moje sympatie, to ano, ale...
Ne, už nad tím nechci přemýšlet. Vždyť se mi hnusí i slovo asexuál.
Ležela jsem na posteli. Sundala jsem ze sebe tmavé legíny, triko a podprsenku, skopla je pod postel a jen v kalhotkách jsem si vlezla pod peřinu a pořádně se přikryla.

Andy se vrátil. Přemýšlela jsem, co asi dělal a kam šel. Třeba se šel uklidnit lovem. Ale nebyl zakrvácený, takže ne, lovit nebyl. V rukou jsem si pod bradou pevně držela přikrývku. Čekala jsem, jak se mi vyjádří.
"Mary,... já- musel jsem si vyčistit hlavu. Promiň. Když něco nebudeš chtít, řekni mi, ano? O nic nejde. Nechci tě přivádět do rozpaků."
Nevědomky jsem žmoulala přikrývku v rukou a kousala si ret. Mám? Mám sundat peřinu?
Sklopila jsem zrak. Chytl mě za bradu a mírně ji zvedl. "Rozumíš?" Promlouval mi do duše. Zvedl mi bradu ještě o trochu víš a donutil mě se na něj podívat. Pustila jsem svůj ret ze zajetí zubů, abych se vyjádřila.
"Ano."

S těmito slovy jsem pustila přikrývku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wretched-and-divine-bvb wretched-and-divine-bvb | Web | 3. července 2014 v 21:50 | Reagovat

krásné :3 už se těším na další díl

2 Von Monroe Von Monroe | Web | 3. července 2014 v 23:22 | Reagovat

[1]: Děkuju... Moc mě těší, když se líbí! :')

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama