23. Kapitola

24. září 2014 v 21:13 | Von Monroe
Andy:
"Děláš si prdel?!" vyjekla. A nadšením to nebylo.
"Proč bych měl? Dostal jsem nabídku za velkou sumu, odmítl jsem, ale ty prachy by mohl dostat někdo jinej." Omluvně jsem pokrčil rameny ve snaze ukázat dobromyslnost.
"Jak bych k tomu přišla? Jsem na poměrně vysokém postu v Seattlu, myslíš si, že bych si takhle zkazila reputaci?!" Štěkala kolem sebe jako divá saň. Ještě že neplive oheň.
"Klid, Kim. Myslel jsem to dobře. Je to jen návrh, můžeš to odmítnout a nechat to plavat. Ale prachy jsou v tom slušný. Dělá to známá produkce. V sexu se vyznáš a s pokyny režisérů, kameramanů a osvětlovačů by si chápala, byla by si skvělá." Vysvětloval jsem výhody.
"Samozřejmě můžeš i odmítnout, popřípadě mi dohodit náhradu." spiklenecky jsem mrknul.
"Říkáš, že už netočíš, jo? A už nebudeš...?" Chytla se za bradu a zúžila na mě oči.
"Ne, už jsem skončil. Myslel jsem, že jsem to řekl. Jasně." Díval jsem se jí do očí se smrtelně vážným výrazem.
"Hm, to je škoda. Promiň, ale musím nabídku odmítnout. Jedině,..." odmlčela a nasadila pohled divoké šelmy jdoucí po kořisti. Pomalu šla blíž. Chytla mě za zip u bundy a pokračovala. "Jedině, že by si mi osobně pomohl." slovo 'osobně' vyzdvihla do závratných výšin a mě bylo jasný, že míří k tomu, abychom spolu točili. "Osobně. Asistoval mi." řekla divoce a svůdně zatáhla za zip, který se rozjel. Pootevřel jsem ústa ve snaze nabrat trochu vzduchu do plic. Zachytil jsem se očima na zdi a odmítal se na ní podívat. Zip už byl rozepnutý úplně. Ona mě svádí. Hlavně klid.

"Jenom by si mě začlenil mezi své." dodala a zatáhla za tkaničku u mých tepláků. Pořád jsem sledoval jeden imaginární bod na zdi. Ruku mi položila do rozkroku. Něžně stiskla. A ten tam dole jako na povel zareagoval. Těžce, přetěžce jsem vydechl. Ne, tohle nesmí.
"Ne. Přestaň." vzal jsem její ruku z rozkroku. "Dnes jsme si to už ujasnili. Už žádný sex mezi náma nikdy nebude. Bylo to krásný, ale skončilo to. Chci být s Mary, pochop to." řekl jsem tak zoufale, jak jen jsem mohl. Chladně se odtáhla. Na tváří svou kamennou masku.

"Dobře, jak chceš." štěkla. "Ale až ti Mary nedá, nemysli si, že utiším tvojí hučící kládu." Pokračovala. Hlasitě. Hodně hlasitě. "Uklidni se. Chtěl jsem ti nabídnout job, nechceš, fajn, řeknu, že nemáš zájem. To stačí. Nemusíš mě přesvědčovat k tomu, abychom hráli spolu, to neudělám." řekl jsem klidně, bez známky mého rozpoložení, ale ona to určitě vycítila.
"Fajn, vyřiď že nechci. Jen řekni, že jsem až moc dobrá, abych ukazovala své dovednosti veřejně." Pořád ječela.
"Dobře. To je vše co jsem chtěl. Takže pudu." otočil jsem se. Cítil jsem její pohled v zádech. Stála jako solný sloup. Otevřel jsem dveře. "Počkej!" křikla panicky.
Otočil jsem se a skoro očekával, že bude mít kuchyňský nůž v ruce.
Rychle ke mě přistoupila a vrazila mi tvrdý polibek. Jazykem se mi snažila prorazit do úst. Tiskla se na mě a ignorovala mou nespolupráci v polibku. Odstrčil jsem ji, možná až hrubě, že se naplácla na stěnu. Chytil jsem její zápěstí a přišpendlil jí je nad hlavou. Dýchl jsem jí do obličeje.
"Tohle už nikdy, nikdy nedělej, Kimberly. Odcházím. Dobrou noc." pustil jsem ji. Ještě dobrou půl vteřinu visela přilepená na zdi. Nikdy jsem neměl potřebu říct jí pravým jménem. Věděl jsem, že ho nenávidí.
Opustil jsem její dům a zabouchl za sebou dveře. Do píči, Kim! Co blbneš?! Když jsem pomalu odcházel slyšel jsem jak řvala. Možná na mě, možná jen do prázdna, aby vylila vztek. Co si to dovoluje, jasně jsem jí řekl, že je konec už odpoledne.
Ona se mi nabízela, přijmul jsem ji jednou, ale já ji jasně řekl, že už je konec. Už chci k Mary. Musím si zpravit náladu.
Hned jak jsem vešel a uviděl spící Mary na pohovce, zahřálo mě u srdce. Přišel jsem k ní a vzal ji do náruče. Nesl jsem ji do ložnice. Už zase se budu muset nakrmit. Položil jsem ji do postele. Zamžourala na mě. To ne, vzbudit jsem ji nechtěl.

"Už jsi tady." oznámila, jako bych to nevěděl. Usmál jsem se na ni. "Ano, jsem. Ale neboj, už zase jdu, jen si skočím do koupelny. Klidně spi, hned odejdu." šeptal jsem, i když už byla vzhůru. "To je dobrý. Zůstaň tady." umlkla a zachumlala se do peřin. "Zůstaň tady se mnou."
Počkat, cože?
"Prosím." zaškemrala. V tomhle jsem se musel ujistit.
"Opravdu? Opravdu chceš, abych tu zůstal?" svitla mi naděje?
"Ano. Prosím." byl jsem překvapen! Po scéně s Kim tohle byl balzám na duši.
"Dobře. Ale do té koupelny skočím."


Mary:
Ráno jsem se zbudila první. Ležela jsem blizoučko u Andyho a on měl přese mě přehozenou ruku. Zase jsem spala klidně. Až moc.
Byla jsem čelem k Andymu. Otočila jsem se. Troufla jsem si se poposunout víc na jeho hruď. V moment, kdy se má záda dotkla těch jeho, utáhl své sevření a spokojeně si zamručel. Uvolnila jsem se. Vždyť mi nic nehrozí. Zavrtala jsem se ještě víc do jeho náruče. A v tom ucítila tlak na zádech. Opět jsem ztuhla a bylo mi jasný, o co se to opírám.
Pomalu jsem se snažila vymanit z jeho sevření. Podívala jsem se na něj. V tom se na mě upřely dvě modrounké oči. Zamrkal, aby přijal ostré denní světlo. Usmál se.
Viděl mě, jak blízko jsem. Když mu došlo, že mě drží, okamžitě mě pustil.
"Omlouvám se ti. Nevěděl jsem o tom."
"Ehm,... to nic." odbila jsem ho. Vyskočila jsem z postele a vzala pár kousků čistého oblečení.
"Jdu do sprchy." oznámila jsem. "Nebudu se zamykat." dodala jsem, skoro provokativně.
"D-Dobře." odpověděl zaskočeně.
Dnes jsem se cítila nějak nesvá. Bylo mi špatně. Hned jak jsem vlezla do sprchy, pochopila jsem. Dostavila se má, opět zpožděná perioda. Achjo, to mi ještě chybělo.
Rychle jsem se umyla a oblékla. Andy o tom nemusí vědět.

Vyšla jsem ze sprchy a Andy seděl na posteli a zíral na rudou skvrnu na posteli. Né, jen to né!
"Mary, jsi v pořádku? Neudělal jsem ti něco?!" vyhrkl překvapeně. Zůstala jsem na něj civět. Panebože, to je trapas! Počkat. Jak ho vůbec napadlo, že za to může?
"Né, Andy, jsem úplně v pořádku. Tohle ženský tělo dělá." měla jsem pocit, že mluvím s dítětem. Možná bych mohla použít verzi o včeličkách a motýlcích.
"Jo, jasně. Takže tvé krvácení nemá nic společnýho se mnou?" podíval se na mě pohledm jen-se-ujišťuju a naklonil hlavu na stranu. Krev, co se mi nahrnula do tváří úplně hořela.
"Ne." špitla jsem.
"Dobře. Musím jít lovit. Jinak bych se zbláznil. Budu spěchat. Udělej si snídani." pane jo, vždyť to pro něj musí být strašný! Tak blízko krve! Proč mi to pořád nedochází? To si neumim dát jedna plus jedna dohromady?
"Dobře, zůstanu tady."

Chvíli jsem poctivě snídala a četla k tomu knížku, kterou jsem vymámila z Andyho v obchoďáku. Po dvou-seti stránkách jsem se rozhodla poklidit. Nebyl tu nepořádek. Stačilo ustlat, uklidit po sobě v kuchyni a připravit něco na oběd. I když asi budu jíst sama. Andy je na lovu, takže snad hlad mít nebude. V mrazáku jsem našla nějaké kousky masa, tak jsem vyndala jeden z nich a dala ho do dřezu rozmrznout. Tak, jako to dělala moje mamka. A Mandy. Při té vzpomínce se zachvěju. Ne, už je pryč. Napořád. Andy mi to přece slíbil.

Najednou někdo zaklepal na dveře a naneštěstí mě vytrhl z bolestných vzpomínek. Neměla jsem zamčeno. Trochu jsem znejistila. Přišla jsem ke dveřím a chytla kliku.
"Kdo je tam?" No co? Jistota je jistota!
"Ah, Mary, tady Kim. Je Andrew doma?" Ptala se naléhavě. Achjo, zas ta nymfomanka. To jako myslí Andyho?
"Ne, není, je na... V městě." Vždyť já ani nevim, kdo všechno jeho tajemství zná.
"To je dobře, potřebuju s tebou mluvit." Zněla vydeptaně a starostlivě. Bože, tak jo. Ať už to mám za sebou. Otevřela jsem jí dveře.
"Pojď dál."
Přede mnou stála vysoká modelka, na vražedných jehlách, s drdúlkem a obličejem jak po liftingu. Perfektně padnoucí pouzdrová sukně a halenka s hlubokým výstřihem, doplněná šedým sáčkem.
Zavřela jsem za ní dveře a otočila se. Byla jsem proti ní tak malinká a nijaká. Ona perfektní a já nezajímavá, přehlídnutelná.
"Co potřebuješ?" ptala jsem se a zalomila paže na hruď.
"Chtěla jsem se jen ujistit, že jsi v pořádku. Neudělal Ti Andrew nic?" Andy? On? Jako opravdu? Vždyť mi sám slíbil, že mě ochrání, i kdyby před sebou samým.
"Cože? Ne, jsem v pořádku. Proč?" Nechápavě jsem na ni vykulila oči.
"Opravdu? No, snad jsem jediná, které to udělal." Zmlkla a vyhrnula si rukávy u sáčka. Na zápětích měla modrofialově zbarvené podlitiny.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wretched-and-divine-bvb wretched-and-divine-bvb | Web | 26. září 2014 v 18:33 | Reagovat

povedené :3 už se těším na další díl

2 VeVuBVB VeVuBVB | E-mail | Web | 26. září 2014 v 19:28 | Reagovat

Vendy, jako vždy je to absolutně dokonalý :3

3 Purdy Girl Purdy Girl | Web | 27. září 2014 v 10:17 | Reagovat

Prej o co se to opírám :DDDDDDDD Moc zabitý! :D :D Moc povedený :3

4 IZUMI Kurono Hakamada IZUMI Kurono Hakamada | 27. září 2014 v 20:28 | Reagovat

Super dílek.

5 Von Monroe Von Monroe | E-mail | Web | 28. září 2014 v 9:48 | Reagovat

Děkuji vám! :) To jen díky vám píšu! :)

6 Maarkeet Maarkeet | Web | 3. října 2014 v 20:41 | Reagovat

super díl :D doufám, že další bude co nejdíve :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama