29. Kapitola

24. června 2015 v 20:31 | Von Monroe
Tak, moji milí blázni, je to tu. Pozor! Do děje se nám přimíchla dalí postava... Takže, pěkné počteníčko ;)
Vaše -Von Monroe ♥

Mary:
"Měj zavřené oči. A neboj se." zašeptal. Neboj, zvládnu to. Povolila jsem semknuté rty a vydechla. Oči jsem držela zavřené. Andy mě chytil kolem pasu a přitáhl si mě, bokem mezi nohy. Políbil mě na krk. Nejednou. Naklonila jsem hlavu ke straně, abych mu uvolnila cestu. Jeho rty jakoby šlapaly cestičkou po mém krku až k rameni. Polibky zanechávaly na mé světlé kůži husí kůže. Odtáhl se. Otočil si mě, opřel zadkem o umyvadlo a chytil za bradu. Přejel palcem po mém vlhkém rtu. Obtáhl jej jazykem a políbil. Vdychla jsem. Dýchl mi do tváře.
Vrazil mi koleno mezi stehna a tím je rozevřel. Lekla jsem se, ale, ale,.. já to zvládnu!
Znovu mě letmo políbil na rty. Díval se na mě, cítila jsem ten pohled i přes zavřená víčka. Sjel rukama po těch mých a umístil je na jeho holé boky. Jeho dlaně překrývaly mé. Chytla jsem ho. Přesunul se z mých dlaní na svých bocích na ty mé. Měla jsem tílko, nebála jsem se. Jednou rukou posunul tu mou přes jeho hruď až ke krku. Potom ten samý pohyb udělal na mém těle. Něžně mě chytil pod krkem. Má psychicky narušená stránka začala pracovat. Ale Andy mě jen jemně kousl do krku a já vydechla. Vklínil i svou druhou nohu mezi mé a chytil mě za zadek. Pomalu jsem otevřela oči. Chtěla jsem ho vidět. Usmíval se. Něžně, ale šibalsky.
Vyzdvihl mě. Ze strachu z pádu jsem kolem něj obmotala ruce i nohy. Obličej jsem schovala do jeho havraních vlasů. Přenesl mě do ložnice a položil na postel. Ležel nade mnou. Díval se na mě, prohlížel si mě. A usmíval se.
"Jsi skvělá, nevěřil jsem, že mě necháš zajít až sem."
"C-co?" byla jsem v transu a ten právě skončil. Andy mi věnoval poslední pusu.
"Musíme už jít." zašveholil. "Nebo to nestihneme." Kino. Možná bych tam raději nešla. Ale jo, bude zábava.
Andy vstal a pomohl mi na nohy. Vrátil se do koupelny a navlékl si ty trubkáče. Oblékl si rychle triko. Já ještě zkontrolovala odraz v zrcadle a pročísla si vlasy.
Jo, a bude potřeba koupit ještě lak na vlasy.

Andy:
Povedlo se mi něco úžasného a jsem hrdý. Ne, není to to, kam až mě Mary pustila. Ale jde o to, že jsem dokázal přestat během nanosekundy i přes značnou erekci. Jak jsem ji jen mohl tak ignorovat?! Užíval jsem si ten okamžik. Blízkost cizího těla, cit jejího tepu, horké krve, mladé nezkažené duše.

Během pár minut jsme opouštěli dům. Nabídl jsem Mary ruku. Přijala ji a já ji jako spokojený přítel dovedl k autu. Jako správný gentleman jsem otevřel její dveře a pak nasedl. Vrazil jsem klíček do zapalování a moje autíčko naskočilo. Ten zvuk motoru byl přímo balzám pro mé uši. Pohladil jsem volant, zapřel se do sedačky a s citem slastně sešlápl plyn.

...

"Vím, že normálně jíš zdravě, takže tě tohle nechám jíst, aniž bych více protestoval." Mary právě slintala nad gyrosem. Hladově se do něj zakousla. A pak, s plnou pusou, argumentovala.
"Na tom není nic špatnýho. Jednou za čas neuškodí." mlaskla mezi sousty.
"Vím, ale pořád to jíst nebudeš, není to zdravý." podotkl jsem.
"No, dobře, pane zdravá výživo. A že to říkáš zrovna ty. Má krev nějaké blahodárné účinky?"
"Ne, o tom nic nevím." usmál jsem se.

Býval bych udělal doma nějakou zdravější večeři, ale Mary po nákupu tak vyhládlo, že když uviděla první přemaštěný stánek, musela jíst. Tss, ty lidi. Ačkoli, ona by mohla říct to samé, když jdu lovit.
Když dojedla, podal jsem jí kapesník na důkladné zahlazení stop po mastném vetřelci. Opět jsem jí nabídl ruku. Chvíli se cukala, věděl jsem, že je u na ní až moc lidí, to ostatně i na mě, ale musel jsem dát všem najevo, že je moje.

Pomalu jsme šli k autu. Procházeli se a povídali si o zhlédnutém filmu. Společně jsme nastoupili do auta a jeli domů. Ano, domů. Tak kde my dva, spolu, žijeme.

Smáli jsme se.
"Ne, vážně. Zkus si jen tak vizuálně představit Kim, jak se zakusuje do omastkem nasáklého hamburgeru. Úplně vidím, jak se jí nafukují tváře, kyne a praskají jí knoflíčky u halenky. I ta pouzdrová sukně!" Seděli jsme v autě a byli už jen kousek od rezervace.
Zatočil jsem na výjezdovou cestu a zaparkoval kousek od našeho baráčku. Vypnul jsem motor. Opřel jsem se do sedačky a ruce položil na kolena.
"Tak, jsme tu." Hodil jsem po Mary úsměvem.
"Nenapadlo by mě, že se budu takhle bavit. Venku, mezi lidmi. Děkuju." oplatila mi úsměv. Očka jí plála jak děcku na Vánoce.
"Nemáš za co. Bylo to velmi příjemné." odmlčel jsem se a do toho zatáhl ručku. "Pojď sem." Naklonil jsem se k ní. Udělala totéž. Chytil jsem ji za bradu a něžně a vášnivě ji políbil. Byl to unáhlený, nepromyšlený krok. Ale jsem rád, že jsem ho udělal. Pustil jsem ji.
Lišácky se usmívala. Líbilo se mi to. Byla uvolněná, zřejmě za to mohl i alkohol, který jsme vypili, ačkoliv na mě už jeho účinky dávno vymizeli. Mé tělo spalovalo alkohol hrozně rychle, je pro mě prakticky nemožné se opít. A jo, řídil jsem auto.
"Na," podal jsem jí klíče od domu. "vezmu nákup a přijdu. Běž mi otevřít." Mary si otevřela dveře, byť bych jí raději otevřel sám. Přišel jsem k ní, když zavírala dveře. Položil jí ruku na bedra a líbnul jí na tvář. Zachychotala se, hodila si klíči a vydala se napřed. Rychle jsem z kufru vyndal objemné tašky a šinul si to za ní.
Mary strkala klíč to dveří a já se pomalu přibližoval. Ale,... něco se mi nezdálo. Ucítil jsem pach.
"Hej, Andy,.. Není zamčeno." otevírala domovní dveře. Pustil jsem tašky. "Neotevírej!"
V mžiku jsem stál před ní, mezi futry.
Ano, někdo tu byl. Ne, pořád je.
Ale já ho znám... kdo to jen...
"No, ne, Andrew, pořád vypadáš dobře." ozvalo se a už jsem věděl, s kým mám tu čest. Mary za mnou stála jako přikovaná, ani se nepohnula.
Vpadl jsem do domu a objal menšího chlapíka kolem ramen a silně ho stiskl.
"Ty debile, vyděsil jsi nás." pustil jsem ho.
Mary byla pořád přede dveřmi paralyzována šokem z neznámého vetřelce.
Přistoupil jsem k ní vzal ji za ruku a převedl přes práh do obýváku.
"Mary, drahoušku, promiň, tohle je Jeremy. Je to bratr naší drahé Kim." poslední větu jsem nezapomněl podbarvit solidní dávkou ironie. Jemy se ušklíbl.
"Někdy, abych se za ni styděl. Ahoj, Jeremy." kývl na ni. Podala mu ruku.
"Ahoj, jsem Rosemary."

"Co tady děláš?" zeptal jsem se.
"Má milovaná sestřička se ke mě stěhuje. Asi už mě začala brát, jako sobě rovného. Má ráda mého přítele, s kterým bydlím, tak možná proto. A navíc, chtěl jsem tě vidět. "
"Aha. No, lepší chvilku sis vybrat nemohl. Mary, drahoušku, běž se převlíc, já dojdu pro ten nákup. A ty pojď se mnou, ať seš užitečnej, když už tu jsi." Kývla a Jemy se sebral.
Posbírali jsme rozsypaný nákup a vrátili se. Mary přes sebe jen hodila dlouhý svetřík typu oversize, jakoby skrývala, co je pod ním.
Nasměroval jsem Jeremyho do kuchyně. "Čaj?" zeptal jsem se Mary, když se opřela o linku a koukala na nás na oba. Jen kývla. "A ty?" směřoval jsem pohled někomu jinému.
"Ale jo." zazubil se.

Sedli jsme si a Jemy začal loudit.
"Takže, jak dlouho vy dva spolu jste?" podíval jsem se po Mary a začal mluvit.
"Dlouho ne." stručně, výstižně.
"A Rosemary o nás ví? Řekl jsi jí to?" ten kokot! Mary vykulila oči a Jeremy na ní jen pomrkával.
"Ne, nebyl důvod se ptát, nebyl důvod odpovídat."
"Jako vážně? Ty jsi děsnej!"
"Co bych měla vědět?" zeptala se a těkala očima z jednoho na druhýho. Ale on už si (zas) pouštěl hubu na špacír.
"No, to, že jsme já a tady Andy spolu měli, už je to teda delší dobu, něco jako vztah."
Mary se div nezadávila čajem, který usrkávala. "Co-že?" prskala mezi dechy, jak se dusila čajem. Přiskočil jsem k ní, položil jí ruku na záda a jemně poplácával.
"No, prostě jsme spolu chodili." usmál se na ni. Grr, moc se nesměj, šmejde, zažiješ středověk!
Podívala se na mě. "Vážně?"
"Ano." odpověděl jsem. "Vlastně,.. svým způsobem ano."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Purdy Girl Purdy Girl | Web | 24. června 2015 v 20:57 | Reagovat

Dokonalost dokonalost dokonalost! Cekani se vyplatilo :3 skvela prace draha ^^

2 Von Monroe Von Monroe | Web | 24. června 2015 v 23:22 | Reagovat

[1]: Ah, můj milouši, děkuju! :3 :*

3 *Elena *Elena | Web | 27. července 2015 v 22:07 | Reagovat

Ohh, no to je dokonalý!!!! Škoda, že jsem se na tvůj blog nedostala (po dlouhé době) dříve než teď... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama